Zajímavou a obohacující výstavu s tématikou konkrétného příkladu útlaku židovského obyvatelstva ze strany nacistů a jejich stoupenců jsme měli možnost shlédnout na šesti vizuálních panelech v tlumačovském kulturním středisku v rámci hodiny dějepisu.
Výstava nesla název 70 let od zničení Nové synagogy v Holešově. Samotné vizuální zpracování tématu by pro početnou třídu nebylo tak poutavé, pokud by ho nedoprovázelo mluvené slovo paní R.Nelešovské, ale také pracovní list k této putovní výstavě, jež se obracel s kvízem na nás – návštěvníky.
Koncem 19.století byla v Holešově druhá nejpočetnější židovská obec na Moravě. Většina židů v Holešově mluvila německy a k náboženským obřadům využívala dvě synagogy. Starší a menší z nich, synagoga Šachova, stojí nedaleko centra města dodnes a od židovského hřbitova ji dělí jen jedna vysoká budova. Novější a větší synagoga – po požáru vyčíslená na 900 tisíc korun – byla postavena v roce 1893, tedy za vlády císaře Františka Josefa I. v maursko-orientálním stylu architektem J.Gartnerem, přerovským rodákem. Stála na náměstí Svobody.
Křišťálovou nocí z devátého na desátého listopadu 1938 se v rozpoutaly ze strany nacistů a jejich stoupenců pogromy na židy, jejich majetky i modlitebny. Nevyhnuli se tomu ani židé v českých zemích, zvláště v období okupace Hitlerovými vojsky v letech 1938-1945. Židé
a další nepohodlní režimu byli zatýkáni, odsunuti do koncentračních táborů, popravováni, jejich majetek byl zabavován či zničen. V Olomouci byla synagoga vypálena v roce 1939, v Holešově Novou synagogu zničil požár v srpnu 1941, obdobně na tom byla i jiná města /Bzenec, Strážnice, Uherské Hradiště/. Představte si, že jsme se dozvěděli, že i Kroměříž měla svou synagogu. Také jste to nevěděli? Stála na místě dnešního kulturního centra a architektem byl též J.Gartner, který je autorem synagog v Hlohovci, Opavě, Olomouci, Vídni, Přerově, Bohumíně a Prostějově.
Ale zpět k holešovskému žhářství,… Za pachatele byli označeni dva mladí stoupenci fašismu, ale pro nedostatek důkazů byl případ odložen. Film zachycující synagogu v plamenech jen dokládá, že Němci v Holešově neměli pramalý zájem oheň uhasit a jen se škodolibě smáli. Aby původně židovský pozemek pod synagogou mohli využívat jako veřejné prostranství občané Holešova, museli navíc zaplatit 101 892,-Kč, nikoliv však židovské obci, ale německým okupantům, kteří majetek zkonfiskovali ve svůj prospěch. Ani po válce se židé nedomohli restituce, město majetek znárodnilo.
Na místě bývalé synagogy je dnes parčík, dvě kamenné desky ze zničené stavby si lze prohlédnout v obřadní síni židovského hřbitova.
To, co se dělo židům ze strany nacistů jsou zločiny proti lidskosti, na které se zapomenout nesmí a je potřeba si je stále připomínat třeba i putovní výstavou.
Výstavu navštívili žáci osmého a devátého ročníku s paní učitelkou Mgr.Chvátalovou.