Abychom v následujících letech preventivní program sestavovali účinně, využili jsme nabídky anonymního testování našich žáků 6. – 8. ročníku, což je věk, kdy jsou žáci často v souvislosti s pubertou výrazně rizikovou skupinou.
Stejně jako na ostatních školách se snažíme v průběhu každého školního roku pracovat se žáky tak, abychom co nejvíce předcházeli rizikovému chování a jednání našich žáků.
Ve školním roce 2016 / 17 jsme pro žáky zajistili řadu preventivních programů, které byly zaměřeny dle potřeb kolektivů na tyto oblasti: vztahové problémy, agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimédií, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus (předpojatost vůči židům), extremismus, rasismus a xenofobie (nepřátelství k lidem), homofobie (strach z homosexuality), domácí násilí, užívání návykových látek, patologické hráčství, závislosti na PC (PC hry, sociální sítě…), rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, prevence úrazů a násilí, záškoláctví, poruchy příjmu potravy, rizikové sexuální chování.
Důraz byl také kladen na vytváření pozitivního klimatu v rámci prostředí školy, aktivní spolupráci s rodiči žáků, otevřenost vůči veřejnosti, kvalitní informovanost žáků školy a jejich rodičů o problematice rizikového chování, systematická výuka a výchova žáků ke zdravému životnímu stylu.
Abychom v následujících letech preventivní program sestavovali účinně, využili jsme nabídky anonymního testování našich žáků 6. – 8. ročníku, což je věk, kdy jsou žáci často v souvislosti s pubertou výrazně rizikovou skupinou. Testování probíhalo pod vedením vyučujících občanské a rodinné výchovy.
O co vlastně v testování šlo? Žáci odpovídali na dva krátké dotazníky – první zjišťoval, jak impulzivní jedinec je, tedy jak velké má tendence k vyhledávání dobrodružství, troufalství, riskování, vyhledávání vzrušení, riskantního sexuálního a antisociálního (protispolečenského) chování a druhý nám podal informaci o výskytu rizikových aktivit (kouření tabákových výrobků, užívání marihuany, krádeže), které naši žáci podnikají.
Výsledky našich žáků byly porovnány s výsledky
běžných vrstevníků. Získali jsme tak přehled o oblastech, ve kterých jsou naši
žáci ohroženi.
Ukázka
některých testových otázek:
Pil/a jsi
během posledních 30 dnů nějaký alkoholický nápoj?
Kouřil/a jsi
nebo jinak užil/a někdy během svého života marihuanu („trávu“) nebo hašiš?
Kouřil/a jsi
během posledních 30 dnů cigarety?
Měl/a jsi
někdy během svého života pohlavní styk?
Vykouříš
denně více než 5 cigaret?
Byl/a jsi
někdy během posledních 30 dnů opilý/á tak, že jsi měl/a problémy s chůzí,
s mluvením, zvracel/a jsi nebo sis nepamatoval/a, co se stalo?
Užil/a jsi
někdy během života léky, aniž bys je potřeboval/a (zdravotní problémy) a aniž
by o tom věděli rodiče?
Ukradl/a jsi
někdy peníz rodičům nebo někomu jinému?
Zfalšoval/a
jsi někdy podpis rodičů?
Byl/a jsi
někdy během svého života za školou?
Jak tedy naši žáci a vaše děti dopadli?
Výsledky ukázaly, že v testované skupině nejsou žádní pravidelní kuřáci cigaret, nikdo z testovaných zatím neměl zkušenost s pohlavním stykem, což je určitě potěšující informace. Bohužel se zde objevuje ale řada „špatných“ aktivity, které jsou realizovány našimi žáky častěji, ostatními, stejně starými vrstevníky. Jedná se o poškozování cizího majetku (toto již někdy podniklo téměř 29% ze 46 testovaných žáků), 13% ukradlo peníze svým rodičům a stejný počet odcizil věc v obchodě. Zesměšňováno (nejen spolužáky, ale i osobami ve svém blízkém okolí) bylo za posledních 30 dní zhruba 35% žáků, 26% zažilo nějakou formu fyzického či psychického ubližování, 13% potvrdilo, že již užilo marihuanu. Zvýšené hodnoty byly zjištěny i s falšováním podpisů. Pokud budeme porovnávat chlapce a děvčata, dívčí skupina je na tom lépe, je tedy méně riziková ve většině oblastí (zkušenosti s alkoholem, tabákem, marihuanou). Nejrizikovější oblastí u děvčat (zejména 13letých) je bohužel šikana.
Jaké doporučení naše škola obdržela?
Je nezbytné i nadále realizovat preventivní programy pod vedením odborných pedagogů z naší školy (vyučující občanské výchovy, rodinné výchovy, školní metodik prevence, výchovný poradce), využívat odborníky, kteří se touto problematikou zabývají, preventivní programy podnikat již na 1. stupni. Programy by měly na sebe navazovat a doplňovat se. Nezbytnou a nesmírně důležitou součástí všech aktivit je nepostradatelná spolupráce s rodiči, kteří budou škole pomáhat a zapojovat se do preventivních programů. Je třeba si uvědomit, že základní modely chování dostávají děti od svých rodičů a dospělých kolem nich!
Celá závěrečná zpráva z testování bude rodičům k dispozici k nahlédnutí v rámci úvodních třídních schůzek.
Školní metodik prevence Mgr. Šárka Matulíková