Tento muž pocházel z Řecka a bezpečně o něm víme, že byl biskupem. V počátcích křesťanství byl jako mnozí věřící ve vězení i mučen. Den, kdy jej máme uvedeného v kalendáři, tedy 6. prosince, je dnem, kdy zemřel, bylo to kolem roku 350.
Kult jeho osobnosti se začal brzy šířit i do jiných zemí. Možná jste slyšeli, že v Rusku se stal i patronem země a úcty se dočkal hlavně kolem století osmého.
Klasické Mikulášovo vzezření se může různit. Bílý a dlouhý vous je jeho typickým znakem stejně jako biskupská berla, mitra /pokrývka hlavy/ či kněžské roucho – ornát. Dalšími doplňky může být kniha či košík s dárky. Mezi jeho společníky se řadí v našich končinách nejen pekelníci, ale i andělé.
Jedna z legend vypráví o finančním obnosu, jímž Mikuláš zachránil dívkám čest, takže nemusely vstoupit jako zástava do nevěstince. Jiná legenda hovoří o záchraně námořníků.
V různých zemích se jeho kult rozšířil i na období Vánoc. Jména, kterými jej v jiných zemích častují, možná také znáte: san Nicola, santa Claus /zkráceně Santa/, Sinterklaas v Belgii, Nizozemí, Španělsku, Francii.
Po Panně Marii je v křesťanské tradici druhým nejoblíbenějším svatým. Uctíván je proto, že již za života byl velice oblíbený, štědrý a byl i ochráncem nespravedlivě obviněných.
A proč si svatého Mikuláše připomínat i v dnešní době?
Protože dělal věci s velkou láskou a dobrotou, se srdcem na dlani, s pochopením a s pokorou, to každý neumí!
