V neděli 18. 6. 2017 se 22 žáků ze VII., VIII. a IX. třídy vypravilo na pětidenní cyklokurz do Žamberka, který leží v Orlických horách.
Letošní
přeprava na místo kurzu byla trošku složitější. V Otrokovicích jsme postupně ve
třech skupinách nasedli na vlaky, které nás dopravily do Ústí nad Orlicí. Odtud
nás čekala pětadvacetikilometrová cesta na kole do Žamberka, kde jsme se
ubytovali v kempinku Pod Černým lesem.
V
pondělí jsme absolvovali celodenní výjezd na kole do Vamberku, města české
krajky. Tenhle den byl plný smůly – jednomu klukovi z 9. ročníku se
rozlomila přehazovačka, sedmákovi upadla brzda. Jednomu spolužákovi se dokonce
podařilo, naštěstí bez zranění, spadnout i s kolem do tekoucí Divoké
Orlice. Po několika nekonečných kopcích jsme dorazili zpět do kempu. Ujeli jsme
sice jenom padesát kilometrů, ale obtížným terénem.
V
úterý po snídani se žáci rozdělili do dvou skupin. První jela delší a
členitější cestu na vojenskou pevnost Hanička. Druhá skupina jela kratší cestu
do Rokytnice v Orlických horách. Sice jsme si mysleli, že výběr kratší cesty
bude lehčí, ale opak byl pravdou. Terén byl tak obtížný, že jsme v některých
místech museli tlačit do kopce kola téměř nad hlavou. Jízda v tomto terénu
rozhodně nebyla možná. Opět nás potkalo pár technických problémů. Naštěstí s
námi byli šikovní kluci ze sedmičky, kteří si s tím dokázali poradit.
Středa
byla odpočinkovým dnem, a proto jsme strávili dopoledne na místním koupališti,
kde jsme se sice v ještě chladné vodě dostatečně vyřádili. Odpoledne
vyrazila jedna skupina pěšky na Tyršovu rozhlednu, ze které byl krásný výhled
na okolní krajinu. Odtud jsme sešli z kopce na židovský hřbitov, který bohužel
nebyl již otevřen. Mezitím druhá skupina tvořená neunavitelnými cyklisty
vyrazila na kolech do okolí Letohradu. Po večeři jsme se opět šli ovlažit na
zdejší koupaliště. Pak už jen zbývalo sbalit věci a připravit se na čtvrteční
odjezd.
Ten byl, stejně jako příjezd, trošku
komplikovaný, protože jsme cestovali v různých časech nejprve ze Žamberku
do Ústí nad Orlicí na kolech a odtud různými vlaky ve třech samostatných skupinách
až do Otrokovic.
Všichni
jsem si cyklokurz neskutečně moc užili. I přes veliké a obtížné kopce, velmi
členitý terén a dlouhé trasy jsme se nevzdali a jeli. Za to vděčíme našim
pedagogům, kteří nás podrželi i v těch nejtěžších chvílích. Děkujeme našim
instruktorům – L. Jiruškové, Š. Matulíkové a Robertu Podlasovi.
Jolana Kozumplíková, 7. r.